100IKFILOZOFIE
PRO ŽIVOT
100IK / ČASOVÁ OSA

Lidé, kteří formovali stoicismus.

Více než dva tisíce let hledání dobrého života. Poznej učitele, myslitele a autory, kteří stoické myšlenky rozvíjeli, uchovávali a přinášejí je do dnešní doby.

01

Řecké kořeny

přibližně 334 – 262 př. n. l.
Zakladatel školy

Zénón z Kitia

Na athénském malovaném sloupořadí založil kolem roku 300 př. n. l. školu, která dala stoicismu jméno. Základem dobrého života pro něj byla ctnost a soulad s přírodou.

Zdroj a další čtení ↗
přibližně 331 – 230 př. n. l.
Zénónův nástupce

Kleanthés z Assu

Druhý vedoucí stoické školy v Athénách. Uchoval a rozvíjel Zénónovo učení; jeho Hymnus na Dia je vzácným dochovaným textem rané stoy.

Zdroj a další čtení ↗
přibližně 280 – 207 př. n. l.
Systematik stoicismu

Chrýsippos ze Soloi

Třetí vedoucí školy zásadně rozpracoval stoickou logiku a filozofický systém. Pro svůj vliv bývá označován za druhého zakladatele stoicismu.

Zdroj a další čtení ↗
přibližně 185 – 110 př. n. l.
Most mezi Řeckem a Římem

Panaitios z Rhodu

Představitel střední stoy, který pomohl přiblížit stoické myšlenky římskému prostředí. Věnoval se zejména etice a praktickým povinnostem člověka.

Zdroj a další čtení ↗
přibližně 135 – 51 př. n. l.
Filozof a badatel

Poseidónios z Apameie

Stoický filozof, historik a přírodovědec působící na Rhodu. Spojoval filozofii se zkoumáním přírody a patřil k významným učencům své doby.

Zdroj a další čtení ↗
02

Římský stoicismus

přibližně 4 př. n. l. – 65 n. l.
Filozof a římský státník

Lucius Annaeus Seneca

Římský autor a poradce císaře Nerona. V Listech Luciliovi a filozofických esejích přemýšlel o čase, hněvu, přátelství a každodenním rozvíjení charakteru.

Zdroj a další čtení ↗
přibližně 30 – před 101/102 n. l.
Učitel praktické ctnosti

Gaius Musonius Rufus

Epiktétův učitel kladl důraz na jednání a skromný život. Zastával názor, že ženy i muži mají dostat filozofické vzdělání, protože ctnost je pro oba stejná.

Zdroj a další čtení ↗
přibližně 55 – 135 n. l.
Učitel vnitřní svobody

Epiktétos

Z někdejšího otroka se stal učitel filozofie. Rozlišoval mezi tím, co máme v moci, a tím, co ne; jeho učení uchoval žák Arriános v Rozpravách a Rukojeti.

Zdroj a další čtení ↗
121 – 180 n. l.
Císař a filozof

Marcus Aurelius

Římský císař, jehož osobní zápisky známe jako Hovory k sobě. Připomínal si v nich povinnost vůči druhým, pomíjivost života a odpovědnost za vlastní úsudky.

Zdroj a další čtení ↗
03

Novověká obnova

1547 – 1606
Představitel neostoicismu

Justus Lipsius

Vlámský humanista obnovoval zájem o stoicismus v renesanci. V díle O stálosti a dalších pracích se snažil spojit stoickou etiku s křesťanstvím.

Zdroj a další čtení ↗
04

Moderní hlasy

1922 – 2010
Historik antické filozofie

Pierre Hadot

Francouzský filozof ukázal antickou filozofii jako způsob života a soubor duchovních cvičení. Jeho výklad Marka Aurelia ovlivnil novodobý zájem o stoickou praxi.

Zdroj a další čtení ↗
nar. 1964
Současný filozof a autor

Massimo Pigliucci

Autor knihy How to Be a Stoic propojuje antickou etiku se současným životem. Zdůrazňuje charakter, rozumné rozhodování a občanskou angažovanost.

Zdroj a další čtení ↗
nar. 1972
Psychoterapeut a autor

Donald Robertson

Propojuje stoické učení s kognitivně-behaviorální terapií. V knihách včetně How to Think Like a Roman Emperor přibližuje psychologické využití stoických cvičení.

Zdroj a další čtení ↗
nar. 1987
Popularizátor stoicismu

Ryan Holiday

Americký autor knih The Obstacle Is the Way a The Daily Stoic. Stoická témata zpřístupňuje širokému publiku pomocí krátkých textů a příkladů z každodenního života.

Zdroj a další čtení ↗
působí v 21. století
Autor a popularizátor stoicismu

Matthew Van Natta

Autor knihy The Beginner’s Guide to Stoicism, tvůrce podcastu Good Fortune a webu Immoderate Stoic. Ve svých textech se soustředí na každodenní uplatňování stoické filozofie v moderním světě.

Zdroj a další čtení ↗

Výběr významných osobností, seřazený podle narození v rámci období; u Matthewa Van Natty uvádíme období působení, protože rok narození není v použitém zdroji uveden. U antických autorů jsou některá data přibližná a mezi zdroji se liší. Moderní část zahrnuje také badatele a popularizátory; nejde o nepřerušenou řadu vedoucích jedné školy. Avatary jsou symbolické ilustrace s iniciálami, nikoli historické portréty.